Pokud budete cely život čekat na to, až přijde správný čas, pak věřte, že nepřijde nikdy…
Začnu v pondělí, začnu od příštího měsíce, od příštího roku, teď se ještě naposledy pořádně zprasím a pak začnu jíst zdravě a cvičit. A budu to striktně dodržovat… Opravdu? A na co vlastně čekáme/čekáte? No vážně – na co?
Myslíte, že odstartovat vlastní změnu začátkem týdne bude lepší než začít třeba ve čtvrtek, (právě ten den, kdy jste se rozhodli, že se sebou začnete něco dělat)? Máte za to, že je chytré, se ještě v neděli pro radost přecpat všemi možnými nesmysly, až se vám udělá špatně a v pondělí už být na zelenině, masu na vodě a cvičit do úmoru? Protože pak už to přece žádná radost být nemůže? Ale co bych kvůli okolí nevytrpěla, když vlastně tak moc ráda trpím, že ano?
Kam asi může vést takový přístup? Jistě to sami dobře víte. K neúspěchu, zklamání, frustraci, depresím, přejídání a následným výčitkám, slibům, že to zase zkusím od dalšího pondělí…
A proč nezačít hned? Proč to milované utrpení nezměnit v radost (a jde to, věřte mi). Jak? Třeba tak, že začnete malý krůčky vstříc zdravějšímu životnímu stylu. Pijete hodně sladkých nápojů? Zkuste je omezit. Nemusíte si je okamžitě všechny zakázat, protože pak to vážně může vést k tomu, že nevydržíte a na všechno se vykašlete. Méně je prostě někdy více. Jak říká jedno přísloví – Slona je třeba jíst po kouskách. Cože, to myslíš vážně Katchabo? Tak po kouscích. Obojí je totiž správně. A co je špatně? Vrhnout se na něj a pokusit se ho sníst najednou, což se ještě nikomu nepovedlo. Nečekejte tedy na pondělí, ale hned zítra ráno vstaňte a…
A něco, třeba malého, o čem víte, že není tak úplně košer, se pokuste změnit Vím, že to dokážete. Mám vás ráda.
Vaše Katchaba