„Můžeme ustupovat a navždy se nechat zahnat do kouta. Nebo můžeme vyjít ven a střetnout se s nepřítelem na místě a v čase, který si určíme my sami. Ne oni.”
Další citát k zamyšlení. Pokud cítíte, že to, v čem žijete nebo kam se vás někdo snaží vmanévrovat není ono… za sebe nabízím dvě varianty, jak to úspěšně řešit. Buď se k věci postavte čelem a bojujte za svůj názor, za svůj sen, cíl, plán… anebo zkrátka a jednoduše utečte. Ne někam do onoho zmíněného kouta (Nikdo tě tam nenajde, nevěř na sladká slova, panenko a nebuď hodná!) ale utečte od těch, co vám nevěří a neustále jen kritizují nebo znevažují vaše slova a jednání.
Proč předkládám jen tyhle dvě možnosti? Chci vás hlavně motivovat, abyste si nikdy nepřipustili definitivní porážku a stav “otroctví”. Myšleno tak, že budete dělat, co chtějí jiní, ačkoli s tím vnitřně nebudete souhlasit. A když podlehnete? Právě takový přístup často vede k psychickým problémům, depresím a myšlenkám, že jsme k ničemu, že sami nikdy nic nezmůžeme a nezvládneme… Nezvládneme? Omyl! Jen na vás (a na nikom jiném) záleží, zda se pravdou stane pravý opak. Protože jste určitě silnější, než si vůbec myslíte. A teď honem před zrcadlo a tam si řeknete, že už se sebou nenecháte “orat” a konečně vykročíte (stačí i malými krůčky) za tím, co si přejete vy! Ne ti druzí!
Vaše Katchaba