Reklama
 
Blog | Karolína Katchaba Hrubešová

Zdravé BJÚTERÝ – NEMŮŽU BEZ TEBE BÝT (A ZA TU FACKU TAKY NEMŮŽU)

„Předtím, než si diagnostikujete depresi a nízké sebevědomí, ujistěte se, prosím, že nejste obklopeni blbci.“ Ten citát mě zaujal. Je sice dost drsný, ale údajně přímo od slavného psychologa Sigmunda Freuda (osobně si tím nejsem tak jistá). Čím si ale jistá jsem a věřte mi, že život mě vyučil, je to, že nejvíc klacků pod nohy, shazovaček, urážek, ponižování i prostého nepochopení se často dočkáte od těch, kteří toho nedokázali zdaleka tolik, co vy. A nejspíš ani nedokážou. Kdyby tomu tak bylo anebo alespoň věděli, že na to mají, neměli by zapotřebí do někoho rýt a ubližovat mu.

Už několikrát jsem psala, že takový přístup nejvíc bolí od nejbližšího okolí. Tedy od lidí, od kterých čekáte tu největší podporu. Eliška z naší facebookové skupiny mi psala: „Někdy si vážně říkám, jestli jsem tak k ničemu, když se starám o dvě malé děti a nemocnou tchýni… Nic jiného ale neslyším ani od ní, ani od manžela. Když jsem se začala s dětmi stravovat zdravě (manželovi a jeho matce vařím zvlášť) a dokonce cvičit, vypuklo takové malé domácí peklo: – Na co si to hraješ? Nevíš, kde je tvoje místo? Od maminky (žárlivé a vládychtivé ženské podle Elišky) se můžeš jen učit, tak si nevyskakuj! Že už toho máš dost? Tak se seber a vypadni! Kdo by tě chtěl se dvěma fakany…“ Peklo Elišky trvá dodnes. Tvrdí, že manžel je v jádru hodný chlap a po takových výstupech se většinou omlouvá a tvrdí, jak ji miluje a nemůže bez ní být, ale před matkou na ni dokonce vztáhl ruku. Tuším, že to nebylo jen jednou…

Co bych Elišce poradila? Lehké to není, ale měla by se sebrat a odejít. První krok už stejně udělala – chce shodit nějaká ta kila, mít pěkné a zdravé děti, kterým se nikdo nebude kvůli tloušťce ve škole ani jinde posmívat, najela na zdravý životní styl… a nemíní od toho ustoupit. Jestli tě někde mají za neschopnou a nemožnou, tak já určitě ne, Eliško! Přijdeš mi mnohem silnější než tvůj manžel, kterého (z toho, cos oněm psala) považuju především za slabocha. Poseroutku ovládaného matkou. Ta se nedokáže smířit s generační výměnou rolí v rodině a kvůli svému sobectví ničí životy druhých. I ten svého syna, i když ho jistě dokázala přesvědčit, že pro něj chce jen to nejlepší. A ještě na jednoho slavného psychologa jsem si v té souvislosti vzpomněla – na Miroslava Plzáka. Ten řekl, že o skutečné lásce se nežvaní. Takže – nemůžeš beze mě být? A za tu facku taky nemůžeš? Já bez tebe být nechci, ale konečně si uvědom, že můžu!

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama