Kdo by neznal knihu Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho? Já ji miluju od dětství a pokaždé, když ji čtu (teď momentálně mé dcerce), mě uchvátí něco jiného… třeba citát: ,,Člověk je tím větší, čím víc je sám sebou.” Tolik pravdy v jedné větě!
Jak je to dlouho (moc ne), kdy jsem se snažila všem vyjít vstříc, dělat to, co po mě chtěli jiní, dokonce jsem se bála říci svůj názor… nebo, nedej bože, někomu sdělovat mé sny a plány do budoucna. Chyba… Sakra velká chyba to byla! Byla jsem nešťastná, i když jsem tak třeba navenek nepůsobila. Ale nebyla jsem to vlastně já a necítila jsem se sama sebou…
A dnes? Jsem nesmírně vděčná (Komu vlastně, Malému princi nebo sama sobě?) že jsem dokázala procitnout a že mi život nabídl možnost plnit si své nejtajnější tužby . Možná se vám zdá, že psát „hubnoucí“ kuchařky a vést ke zdravému životnímu stylu jiné (bez vnucování a donucování, samozřejmě) není nic moc. Pro mě však momentálně všechno. Šťastnější jsem nejspíš nikdy nebyla.
Samozřejmě, že by to nešlo bez odezvy a podpory všech, kdo mě sledují na sociálních sítích, mých čtenářů i klientů… a už vůbec ne bez lidí, kteří vstoupili do mého života, a zajímalo je, co si přeju já, nesmáli se mým plánům a snům a naopak mě podpořili v jejich uskutečňování, stejně jako ve chvílích, co nebyly zrovna lehké. A neopustili mě, když se naše názory na to či ono rozcházely (Však já moc dobře vím, že mé chyby nejsou malé J a díky za váš přístup a nadhled, kamarádi!).
A komu chci dneska obzvlášť poděkovat? Malému princi, přece! Chcete radu? Když vám bude těžko, vyhledejte ho! S tímhle kámošem zůstanete dál sami sebou a přitom vám pomůže vyrůst… nebo ještě lépe řečeno… rozkvést. A pak si už na vás nikdo nepřijde! Mám vás ráda.
Vaše Katchaba